Granátové jablko - granatovník 260-270cm

Granátovník není náročný na půdu, ale lehčí humózní půda je vítána. Jelikož zrání plodů trvá 
velmi dlouho, půl roku i více, je velmi důležitý výběr správného stanoviště v zahradě: musí 
být zasazen tak, aby byl "od zad" chráněn před severozápadními větry a aby byl co nejvíce na 

slunci, nejlépe od rána do večerních hodin.

   Dospělá rostlina snese v zimě i - 10'C, ale dokud je mladá, je třeba ji velmi pečlivě 
okopávat, nahrnout ke kořenům lehčí zeminu, resp. listovku, a celý kmen zdola nahoru zabalit 
do suché trávy, chvojí, netkané textilie a pod.

   Vysazovat do volné přírody rostlinu vypěstovanou ať už ze semen nebo větviček jen po pátém 
roce života. V létě jej držíme na balkoně nebo v zahradě a v zimě v místnosti, kde teplota neklesá pod bod mrazu, ještě lepší je +6 až 10oC, poléváme ho opatrně a minimálně.

Méně zkušené pěstitele je třeba upozornit, že pro rostlinu je přirozené, že v zimním období 
shazuje listí. Tehdy je třeba redukovat zálivku na minimum.

   Existuje možnost pěstovat rostlinu stále jako květináčovou; přesazovat ji nejdříve jednou 
za rok během prvních 5-ti let, poté jednou za dva, později za 3 až 5 let.

Z granátového jablka se využívá především semena, šťáva ze které se dělá řada koktejlů a džusů, 
nejznámějším nápojem je orientální nealkoholický nápoj šerbet. Oblíbený je také sirup grenadina,
 který se často používá v koktejlech. Dále se granátové jablko využívá ve studené kuchyni, kde 
se přidává do mnoha salátů. V teplé kuchyni se přidává především k drůbeži, grilovanému masu a 
rybám. V Asii se využívá i jako koření, k tomuto účelu se však lépe hodí divoce rostoucí 
rostliny, především z úpatí Himálaje.

Díky obsahu hořčíku, draslíku a sodíku je šťáva z granátového jablka vhodná pro sportovce, 
těžce pracující, pro osoby s horečkou a pracující v horku, kteří pak s vyšším příjmem tekutin 
ztrácejí minerály.